Sedmý budapešťský obvod Erzsébetváros byl po více než sto let centrem židovského života v Pešti. Stojí tu Velká synagoga v ulici Dohány z roku 1859, největší synagoga v Evropě s téměř 3 000 místy. Na přelomu let 1944 a 1945 bylo okolí synagogy uzavřeným ghettem. Dnes je čtvrť živou součástí města, s obnovenými synagogami, košer restauracemi i nočními podniky. Při návštěvě je dobré znát obě její tváře.
Historický kontext
Židé se v Pešti začali usazovat koncem 18. století, hlavně za tehdejšími hradbami v dnešním 6. a 7. obvodu. V roce 1867 získali v Uhrách plná občanská práva a komunita rychle rostla. Na začátku 20. století tvořili Židé zhruba pětinu obyvatel Budapešti. Podíleli se na rozvoji obchodu, průmyslu, vědy i kultury.
Velkou synagogu postavili v letech 1854 až 1859 podle návrhu vídeňského architekta Ludwiga Förstera. Inspiroval se maurskou architekturou, dvě věže s cibulovitými kopulemi měří 44 metrů. Synagoga patří k neologickému proudu, maďarské reformní větvi judaismu. V sousedním domě se v roce 1860 narodil Theodor Herzl, zakladatel moderního sionismu. Na jeho místě dnes stojí Maďarské židovské muzeum.
Od roku 1938 omezovaly práva Židů protižidovské zákony. Po obsazení Maďarska německou armádou v březnu 1944 začaly hromadné deportace. Od poloviny května do začátku července odvezly maďarské četnictvo a německé úřady z venkova přibližně 437 000 lidí, většinu do Osvětimi-Birkenau. Budapešťští Židé zůstali nejdřív ušetřeni, protože regent Horthy deportace v červenci zastavil. Po převzetí moci Stranou šípových křížů v říjnu 1944 ale přišlo násilí i do hlavního města. Následovaly nucené práce, pochody smrti k rakouské hranici a vraždy na břehu Dunaje.
Koncem listopadu 1944 bylo zřízeno ghetto, od 10. prosince uzavřené zdí a ploty. Na několika blocích kolem synagog žilo v mrazu kolem 70 000 lidí. Tisíce z nich zemřely na hlad, zimu a nemoci. Sovětská armáda ghetto osvobodila 18. ledna 1945. Podle odhadů historiků zahynulo během holocaustu přes půl milionu maďarských Židů.
Část lidí zachránili diplomaté neutrálních zemí. Švéd Raoul Wallenberg a Švýcar Carl Lutz vydávali ochranné listy a zřizovali chráněné domy, pomáhali i další diplomaté a místní obyvatelé. Wallenberga v roce 1945 zatkla sovětská armáda a jeho další osud nebyl nikdy plně objasněn.
Co v areálu synagogy uvidíte
- Velká synagoga - hlavní sál má 1 497 míst pro muže v přízemí a 1 472 pro ženy na galeriích. Pozornost přitahují bohatě zdobené stropy, svatostánek s Tórou a varhany, které v synagogách běžné nejsou.
- Maďarské židovské muzeum - rituální předměty, sváteční textilie a expozice o dějinách maďarských Židů.
- Hřbitov na nádvoří - ve 24 hromadných hrobech zde leží přes dva tisíce obětí ghetta, mnohé beze jména. Pohřbívat u synagogy židovská tradice běžně nedovoluje. V zimě 1945 ale nebylo jiné východisko.
- Pamětní park Raoula Wallenberga - uprostřed stojí kovová smuteční vrba sochaře Imre Vargy. Na jejích listech jsou jména obětí. Kolem jsou desky věnované lidem, kteří Židy zachraňovali.
- Chrám hrdinů - menší synagoga z roku 1931 na památku židovských vojáků padlých v první světové válce. Slouží k modlitbám.
Praktické informace
- Vstupné (2026): zhruba 14 500 HUF (přibližně 900 Kč) pro dospělého. Zahrnuje synagogu, muzeum, pamětní park, hřbitov a zhruba 45minutovou prohlídku s průvodcem. Děti do 6 let mají vstup zdarma.
- Otevírací doba: od neděle do čtvrtka přes den, v pátek zkráceně. V sobotu a o židovských svátcích je zavřeno. Pokladna končí hodinu před zavírací dobou.
- Oblečení: zakrytá ramena a kolena. Muži si pokryjí hlavu, kipu dostanete u vstupu. Přehoz přes ramena lze koupit na místě.
- Bezpečnost: u vstupu je kontrola zavazadel. Velké batohy dovnitř nepustí.
- Doprava: metro M2 zastávka Astoria, odtud 3 minuty pěšky. Zastavují tu i tramvaje 47 a 49.
- Kolik času: 1,5 až 2 hodiny na synagogu, muzeum a park.
Tipy návštěvníka
V sezóně si vstupenky kupte online a přijďte hned po otevření, skupiny dorážejí od pozdního dopoledne. Synagoga i hřbitov jsou místa modlitby a pietního připomínání. Mluvte potichu a fotografujte ohleduplně, při bohoslužbě vůbec.
V okolí stojí další dvě synagogy, které s Velkou tvoří takzvaný synagogální trojúhelník. Synagoga v Rumbach utca z roku 1872 je dílem mladého Otto Wagnera a po obnově slouží i výstavám. Ortodoxní synagoga v Kazinczy utca z roku 1913 je postavená v secesním stylu. V Dob utca připomíná pomník Carla Lutze.
Pokud chcete historii čtvrti pochopit v souvislostech, objednejte si komentovanou procházku s místním průvodcem. Ukáže vám dvory, pamětní desky a místa, která byste sami minuli. Košer restaurace a obchody mají kvůli šabatu zavřeno od pátečního odpoledne do sobotního večera.
Večer má čtvrť úplně jinou tvář. Od počátku 21. století se v chátrajících domech usadily takzvané romkocsmy, bary v opuštěných budovách. Nejznámější Szimpla Kert vznikl v roce 2002 a o dva roky později se přestěhoval do Kazinczy utca. V neděli dopoledne v něm bývá farmářský trh. Mnoho obyvatel čtvrti si stěžuje na noční hluk, proto se v ulicích chovejte ohleduplně. Prohlídku historie si naplánujte na den a večerní program oddělte.
Co dalšího v okolí
- Boty na nábřeží Dunaje - pomník obětem vražd z let 1944 a 1945 kousek od Parlamentu, asi 2 km od synagogy.
- Památník holocaustu (Holokauszt Emlékközpont) - muzeum a dokumentační centrum v Páva utca v 9. obvodu, se stálou expozicí o osudu maďarských Židů.
- Dům teroru - na třídě Andrássy út, muzeum obětí fašistické i komunistické diktatury.
