Národní archeologické muzeum na třídě Patission je největší muzeum v Řecku a jedna z nejdůležitějších sbírek antického umění na světě. Vystavuje přes 11 000 předmětů z celé země, od kykladských idolů ze 3. tisíciletí př. n. l. po římské portréty. Akropolské muzeum ukazuje jedno místo, tohle muzeum celé antické Řecko. Přitom sem chodí výrazně méně lidí než na Akropoli a v sálech máte prostor i v sezoně.
Historický kontext
Muzeum je starší než moderní Athény jako hlavní město. Jeho první sbírku založil v roce 1829 první hlava nezávislého Řecka Ioannis Kapodistrias na ostrově Aegina, který byl tehdy dočasným sídlem vlády. Po přesunu metropole do Athén se starožitnosti svážely do provizorních skladů, dokud nevznikla vlastní budova. Neoklasicistní palác na Patission se stavěl od roku 1866 do roku 1889. První plán nakreslil Ludwig Lange, hlavním architektem byl Panagis Kalkos a na dokončení se podílel i Ernst Ziller.
Sbírka rostla s každou velkou vykopávkou. Přibyly nálezy Heinricha Schliemanna z Mykén, bronzy vylovené z moře, fresky ze Santorini. Za druhé světové války muzeum zavřelo a kurátoři exponáty uložili do ochranných beden a zakopali je, aby je uchránili před bombardováním a rabováním. Znovu je začali vystavovat v roce 1945. Poslední velkou rekonstrukcí prošla budova před olympijskými hrami v roce 2004 a dnes se připravuje její podzemní rozšíření.
Exponáty s příběhem
- Antikytherský mechanismus - bronzové ozubené soukolí, které v roce 1900 objevili lovci mořských hub ve vraku antické lodi u ostrova Antikythéra. Teprve roku 1902 si archeolog Valerios Stais všiml, že zkorodovaný kus skrývá ozubená kola. Přístroj z 2. až 1. století př. n. l. počítal polohy Slunce a Měsíce, předpovídal zatmění a sledoval cyklus olympijských her. Bývá označován za nejstarší známý analogový počítač.
- Maska Agamemnona - zlatá pohřební maska, kterou v roce 1876 našel Heinrich Schliemann v královském hrobovém okrsku v Mykénách. Schliemann věřil, že patřila homérskému králi. Dnes víme, že pochází z doby kolem let 1550 až 1500 př. n. l., tedy zhruba o tři století dřív, než se měla odehrát trojská válka.
- Bronzový bůh z Artemisia - socha vysoká přes dva metry z doby kolem roku 460 př. n. l., kterou vylovili z moře u mysu Artemision na Euboji. Odborníci se dodnes přou, jestli bůh se zdviženou paží držel blesk, a byl tedy Diem, nebo trojzubec, a byl Poseidónem.
- Jezdec z Artemisia - bronzový kůň v plném trysku s malým chlapcem na hřbetě z helénistického období, nalezený ve stejném vraku.
- Efeb z Antikythéry - bronzová socha mladíka z doby kolem roku 340 př. n. l. z téhož vraku jako mechanismus. Patří k nejlépe zachovaným bronzům klasického období.
- Harfeník z ostrova Keros - mramorová soška sedícího hudebníka ze 3. tisíciletí př. n. l. v kykladské sbírce. Kykladské idoly svými čistými tvary ovlivnily i moderní sochaře 20. století.
- Fresky z Akrotiri - nástěnné malby z ostrova Théra, dnešního Santorini, které v době bronzové zasypal popel při výbuchu sopky.
Příběh Antikytherského mechanismu se psal celé 20. století a pokračuje dodnes. Fragmenty jsou tak zkorodované, že jejich vnitřek odhalilo až rentgenové a později počítačové tomografické snímání. Vědci na nich přečetli přes tři tisíce znaků drobného nápisu, který funguje jako návod k použití. Dnes je jisté, že přístroj měl nejméně třicet bronzových ozubených kol. Nic podobně složitého se z antiky nedochovalo a srovnatelné mechanismy se v Evropě objevily až se středověkými orloji.
Praktické informace
- Vstupné: 20 € (zhruba 500 Kč). Vstupenky prodává muzeum online i na pokladně.
- Otevírací doba: v sezoně zhruba od 8:00 do 20:00, v úterý se otevírá až odpoledne. V zimě se zavírá dříve, časy ověřte na webu muzea.
- Adresa a doprava: Patission (28is Oktovriou) 44, ze stanice metra Viktoria (M1) asi 10 minut pěšky, z Omonie (M1, M2) zhruba 15 minut.
- Doba prohlídky: 3 hodiny na hlavní sály, pro zájemce o antiku klidně celý den.
Tipy návštěvníka
Hned za vchodem máte před sebou mykénský sál se zlatem ze Schliemannových vykopávek. Většina návštěvníků se zastaví tady a u bronzů. Pokud máte málo času, projděte mykénský sál, sály s klasickými sochami a pak zamiřte do části s nálezy z vraku u Antikythéry. Mechanismus je vystavený v samostatném sále, sledujte značení. Fresky z Akrotiri jsou v horním patře, které mnoho lidí vynechá.
Nejklidněji je tu brzy ráno a v posledních dvou hodinách před zavřením. Muzeum je dobrou volbou na horké odpoledne nebo deštivý den. Uvnitř je kavárna s posezením na dvoře mezi sochami. Okolí muzea kolem Omonie a Patission působí méně upraveně než centrum pod Akropolí, ve dne je ale bezpečné. Hlídejte si jen tašky, stejně jako v metru.
Co dalšího v okolí
- Exarchia - studentská čtvrť hned za muzeem s knihkupectvími, kavárnami a street artem. Vedle muzea stojí budova Polytechniky, kde v listopadu 1973 studenti povstali proti vojenské juntě.
- Pedion tou Areos - jeden z největších athénských parků 10 minut na severovýchod. Z ulice Mavromateon u parku jezdí autobusy na mys Sounion.
- Ústřední tržnice Varvakios - hala s masem, rybami a kořením na ulici Athinas, asi 20 minut pěšky na jih.
Národní archeologické muzeum vyvažuje to, co v centru chybí. Na Akropoli vidíte stavby, tady předměty, které lidé v antice používali, nosili a dávali svým mrtvým do hrobů.
