Pont du Gard stojí nad řekou Gardon asi 25 km západně od Avignonu a 25 km severovýchodně od Nîmes. Je to nejvyšší dochovaný římský akvadukt, vysoký necelých 49 metrů, a od roku 1985 patří na seznam UNESCO. Nebyl ale postavený jako most pro lidi. Byl jen jedním článkem vodovodu dlouhého asi 50 km, který zásoboval vodou římské město Nemausus, dnešní Nîmes.
Proč Nîmes potřebovalo vodu
V 1. století n. l. bylo Nemausus bohaté provinční město s arénou, chrámy a lázněmi. Místní prameny nestačily na fontány, lázně a domy bohatých občanů. Římští inženýři proto našli vydatný pramen Fontaine d'Eure u Uzès a rozhodli se z něj vést vodu do města. Přímá vzdálenost byla jen asi 20 km, mezi oběma místy ale ležely kopce Garrigues. Vodovod je musel obejít, a tak se trasa protáhla na zhruba 50 kilometrů.
Mistrovství spádu
Římské vodovody fungovaly jen na samospád, bez čerpadel. Pramen u Uzès leží jen asi o 12 metrů výš než nádrž v Nîmes. Na 50 km to znamená průměrný sklon kolem 25 cm na kilometr. Inženýři museli celou trasu vyměřit s přesností, která je obdivuhodná i dnes. Používali k tomu jednoduché přístroje: vodováhu chorobates, dlouhé dřevěné pravítko se žlábkem na vodu, a zaměřovací kříž groma.
Největší překážkou bylo údolí řeky Gardon. Kanál tu musel překonat hluboké údolí bez ztráty výšky. Vznikl most o třech patrech oblouků. Dolní patro má 6 oblouků, prostřední 11 a horní, které nese samotný vodní kanál, dnes 35 malých oblouků. Horní patro je dlouhé asi 275 metrů.
Stavba bez malty
Dolní dvě patra jsou postavená z obřích vápencových kvádrů, z nichž některé váží přes 5 tun. Kameny drží pohromadě vlastní vahou a přesným opracováním, bez malty. Kámen se těžil v lomu jen asi 600 metrů po proudu. Na fasádě dodnes uvidíte vystouplé kameny a výstupky, na které se opíralo lešení, a na některých kvádrech čísla a značky, podle kterých dělníci věděli, kam kus patří.
Stavba se obvykle datuje do poloviny 1. století n. l. Odhady mluví o několika letech práce stovek dělníků. Akvadukt dodával Nîmes podle výpočtů 30 až 40 tisíc kubíků vody denně. Voda tekla kanálem déle než den, než dorazila do rozdělovací nádrže Castellum v Nîmes, která je dodnes zachovaná. Je to kruhová nádrž o průměru asi 5,5 metru. Ve stěně má deset otvorů, ze kterých vedly olověné trubky do různých čtvrtí města. Voda proudila nepřetržitě, a co se nespotřebovalo ve fontánách a lázních, odtékalo do stok a splachovalo je.
Úpadek a nový život
Ve 4. století se o vodovod přestali pečlivě starat. Na stěnách kanálu se usazoval vápenec a průtok se zmenšoval. Kolem 6. století přestala voda do Nîmes téct úplně. Místní pak kameny z části vodovodu rozebírali na stavby.
Most přežil, protože začal sloužit jako přechod přes řeku. Ve středověku přes něj chodili lidé i povozy a místní páni vybírali mýto. Aby se povozy vešly, byly pilíře prostředního patra zúženy, což most oslabilo. V roce 1743 k němu proto přistavěli samostatný silniční most a akvadukt odlehčili. Za Napoleona III. v polovině 19. století proběhla první velká obnova. Na kamenech najdete i vyryté podpisy tovaryšů, kteří při své cestě po Francii u mostu zastavovali a obdivovali práci římských kameníků. Od roku 2000 je silniční most uzavřený pro auta a celý areál slouží jen pěším.
Praktické informace
- Vstup: do areálu i k mostu se chodí zdarma. Pokud přijedete autem, zaplatíte parkovné 9 EUR (asi 220 Kč) za auto na den, bez ohledu na počet lidí.
- Muzeum a výstavy: 8 EUR (asi 190 Kč) pro dospělé, mladí do 18 let zdarma. Prohlídka s průvodcem stojí 15 EUR, děti 4 až 17 let platí 6 EUR. Audioprůvodce v telefonu 4 EUR.
- Otevírací doba: areál je otevřený denně od 8 do 24 h. Muzeum a výstavy mají v zimě zavřeno, od listopadu do února. V březnu a říjnu fungují 9-18 h, od dubna do září déle.
- Kolik času: 1 hodina na most a okolí, 2 až 3 hodiny s muzeem a procházkou.
Tipy návštěvníka
Nejlepší pohled na celou stavbu máte z břehu řeky pod mostem a z vyhlídek na kopcích po obou stranách, kam vedou krátké značené stezky. Ráno a večer je tu nejméně lidí, areál je otevřený až do půlnoci. V létě se pod oblouky dá koupat v řece. Hladina se ale mění a skákání z mostu je zakázané.
Na horní patro s kanálem se smí jen s průvodcem, na vybraných prohlídkách. Pokud o to stojíte, ověřte si termíny na webu areálu předem.
Co dalšího v okolí
- Nîmes - římská aréna z konce 1. století a chrám Maison Carrée, který je od roku 2023 na seznamu UNESCO. Uvidíte tu i nádrž Castellum, kam voda z Pont du Gard tekla.
- Uzès - městečko s vévodským zámkem a sobotním trhem, poblíž leží pramen Fontaine d'Eure.
- Avignon - Papežský palác a most Saint-Bénézet, půl hodiny autem.
Pont du Gard je vidět na první pohled. Ocení ho ale hlavně ten, kdo si uvědomí, že každý jeho kámen měl jediný úkol: nenechat vodu ztratit ani centimetr výšky navíc.
