Avignon leží na levém břehu Rhôny asi 100 km severozápadně od Marseille. Dnes má kolem 90 tisíc obyvatel, ve 14. století ale byl hlavním městem křesťanského světa. Sedm papežů tu sídlilo celkem 68 let a po sobě zanechali stavbu, která dodnes určuje siluetu města: Palais des Papes. Historické centrum s palácem, katedrálou a mostem je od roku 1995 na seznamu UNESCO.
Proč papežové odešli z Říma
Na začátku 14. století byl Řím rozdělený mezi znepřátelené šlechtické rody a papež tam nebyl v bezpečí. Francouzský král Filip IV. Sličný měl zároveň velký vliv na volbu papeže. V roce 1305 zvolili kardinálové Francouze Bertranda de Got, který přijal jméno Klement V. Do Říma se nikdy nevydal a v roce 1309 se usadil v Avignonu. Město mu vyhovovalo. Leželo na důležité obchodní cestě a sousedilo s Comtat Venaissin, územím, které už papežům patřilo.
Klement V. bydlel ještě v dominikánském klášteře a jeho nástupce Jan XXII. v biskupském paláci. Teprve třetí z avignonských papežů, Benedikt XII., se rozhodl postavit vlastní sídlo. V roce 1348 pak Klement VI. koupil celé město od neapolské královny Johany I. za 80 tisíc zlatých florénů. Avignon zůstal papežským majetkem až do Francouzské revoluce.
Dva paláce v jednom
To, čemu se dnes říká Palác papežů, jsou ve skutečnosti dvě stavby. Starý palác nechal Benedikt XII. postavit v letech 1335 až 1342. Byl to cisterciácký mnich a jeho palác tomu odpovídá: masivní věže, prosté zdi, málo ozdob. Jeho nástupce Klement VI. měl jiný vkus. V letech 1342 až 1352 přistavěl Nový palác s obřími sály a pozval malíře z Itálie. Hlavní slovo měl Matteo Giovannetti z Viterba, jehož fresky dodnes zdobí kaple svatého Jana a svatého Marciala.
Celý komplex má zhruba 15 000 m² podlahové plochy a bývá označován za největší gotický palác Evropy. Byl současně sídlem, pevností i úřadem. Pracovaly tu stovky lidí od písařů a bankéřů po kuchaře. Nejsoukromější místnost je Komnata jelena, pracovna Klementa VI. Její stěny pokrývají fresky s lovem, rybníkem a sadem, nečekaně světské výjevy na papežském dvoře.
Konec zajetí a schizma
Italští současníci mluvili o avignonském pobytu jako o „babylonském zajetí“. Básník Petrarca, který v Avignonu žil, ho popisoval jako místo plné přepychu a intrik. Urban V. se v roce 1367 pokusil vrátit do Říma, po třech letech se ale vzdal. Definitivně se do Říma přesunul až Řehoř XI., který do města dorazil v lednu 1377. Ovlivnila ho i Kateřina Sienská, která ho k návratu vytrvale přemlouvala.
Klid nenastal. Po Řehořově smrti v roce 1378 si část kardinálů zvolila vlastního papeže, který se vrátil do Avignonu. Začalo západní schizma, kdy měla církev dva a nakonec i tři papeže současně. Poslední avignonský vzdoropapež Benedikt XIII. z paláce uprchl v roce 1403. Rozkol ukončil až kostnický koncil v roce 1417, tentýž, který odsoudil Jana Husa.
Kasárna a cesta k muzeu
Po revoluci palác sloužil jako vězení a od začátku 19. století jako vojenská kasárna. Vojáci rozdělili sály mezipatry a příčkami a část fresek osekali nebo prodali. Armáda odešla až v roce 1906, kdy začala dlouhá obnova. Proto dnes v mnoha sálech uvidíte holé kamenné stěny. Kdysi je pokrývaly gobelíny a malby, které se nedochovaly.
Most, o kterém se zpívá
Pont Saint-Bénézet vznikl podle legendy ve 12. století, když pastýř Bénézet dostal pokyn shůry postavit přes Rhônu most. Měl 22 oblouků a téměř kilometr délky. Řeka ho opakovaně poškozovala a v 17. století ho město přestalo opravovat. Dnes stojí jen 4 oblouky s kaplí svatého Mikuláše. Píseň „Sur le pont d'Avignon“ zná většina Francouzů z dětství. Tančilo se podle ní spíš pod mostem, na ostrově Barthelasse, než na něm.
Praktické informace
- Vstupné: palác 16 EUR (asi 390 Kč), společná vstupenka s mostem a papežskými zahradami 19,50 EUR (asi 470 Kč). Děti do 10 let mají vstup zdarma, mládež 10 až 17 let platí 10 nebo 12 EUR.
- Otevírací doba: od 1. března do 1. listopadu denně 9-19 h, od 2. listopadu do 18. prosince 10-17 h, poslední vstup hodinu před zavřením.
- Novinka 2026: od 1. května 2026 vede palácem nová trasa se sály, které dosud nebyly veřejnosti přístupné. Práce pokračují do jara 2027, některé části mohou být dočasně zavřené.
- Kolik času: na palác počítejte 2 hodiny, na most 30 minut.
- Doprava: z nádraží Avignon Centre dojdete k paláci pěšky za 15 minut. Z nádraží Avignon TGV jezdí do centra kyvadlový vlak, cesta trvá 5 minut.
Tipy návštěvníka
Po prohlídce vyjděte do parku Rocher des Doms hned nad palácem. Vstup je zdarma a z vyhlídky uvidíte most, Rhônu i pevnost ve Villeneuve-lès-Avignon na druhém břehu. Nejlepší světlo je tu pozdě odpoledne. V červenci se koná divadelní Festival d'Avignon, založený v roce 1947. Hlavní program se hraje i na nádvoří paláce, ubytování je ale v tu dobu drahé a rychle vyprodané.
Co dalšího v okolí
- Villeneuve-lès-Avignon - město kardinálských sídel s pevností Fort Saint-André, autobusem 15 minut přes řeku.
- Châteauneuf-du-Pape - vinařská obec 17 km severně se zříceninou letního hradu Jana XXII. a vinicemi, které dnes patří k nejznámějším ve Francii.
- Pont du Gard - římský akvadukt asi 25 km západně, dobře se spojí s Avignonem do jednoho dne.
Avignon se dá projít za den. Pochopíte ho ale lépe, když budete vědět, že palác nestavěli pro krásu, ale aby obstál jako sídlo moci v dobách nejistoty.
