Pobřeží Normandie mezi poloostrovem Cotentin a ústím řeky Orne vypadá na první pohled jako běžná atlantská krajina. Široké písečné pláže, duny, malé letovisko za letoviskem. Na zhruba 80 kilometrech tohoto pobřeží se ale 6. června 1944 odehrál největší námořní výsadek v dějinách. Dnes jsou pláže místem paměti, kam se jezdí pochopit, co se tu stalo, a uctít ty, kdo zde zemřeli.
Den D v číslech
Operace Overlord začala v noci před vyloděním. Do vnitrozemí seskočily a v kluzácích přistály americké a britské výsadkové divize. Jejich úkolem bylo obsadit mosty a křižovatky a zabránit německým posilám dostat se k pobřeží. Krátce po půlnoci obsadili britští vojáci z kluzáků most přes kanál u Bénouville, dnes známý jako Pegasus Bridge.
Za svítání začalo vylodění z moře. Podle amerického Národního muzea druhé světové války se na něm podílelo 6 939 lodí a plavidel a přes 11 500 letadel. Během prvního dne se na břeh dostalo zhruba 156 000 vojáků. Pobřeží bylo rozdělené do pěti úseků s krycími jmény, od západu na východ:
- Utah - americký úsek na poloostrově Cotentin. Proud zanesl čluny jižněji, než se plánovalo, na méně bráněné místo, a ztráty tu byly nižší.
- Omaha - americký úsek pod strmými svahy, kde bylo vylodění nejtěžší. První vlny se dostaly pod soustředěnou palbu z opevnění nad pláží.
- Gold - britský úsek, v jehož západní části u Arromanches později vznikl umělý přístav.
- Juno - úsek kanadských jednotek, které tu ztratily stovky mužů už v prvních hodinách.
- Sword - nejvýchodnější britský úsek. Spolu s Brity se tu vylodilo také 177 francouzských komand pod velením Philippa Kieffera.
Bitva o Normandii a její cena
Vyloděním boje teprve začaly. Spojenci postupovali pomalu krajinou bocage, kde pole oddělují husté a vysoké živé ploty. Bitva o Normandii trvala do konce srpna 1944 a 25. srpna byla osvobozena Paříž. Spojenecké armády přišly během ní podle běžně uváděných odhadů o téměř 73 000 padlých a nezvěstných. Velké ztráty měla i druhá strana.
Na civilisty se často zapomíná. Kolem 20 000 obyvatel Normandie zemřelo při bombardování a bojích. Města jako Caen, Saint-Lô nebo Le Havre byla z velké části zničena a jejich obnova trvala desítky let.
Místa paměti
- Americký hřbitov v Colleville-sur-Mer - nad pláží Omaha leží na ploše asi 70 hektarů 9 389 hrobů, převážně bílé mramorové kříže a Davidovy hvězdy. Na Zdi nezvěstných je 1 557 jmen. Hodinu před zavřením se zde konají vlajkové ceremonie.
- Pointe du Hoc - skalní ostroh mezi Utah a Omaha. Ráno 6. června ho vyšplhali američtí rangeři po zhruba 30 m vysokých útesech. Terén je dodnes rozrytý krátery po bombách.
- Arromanches - v moři před městem jsou stále vidět betonové kesony umělého přístavu Mulberry, přes který se do Normandie dopravovaly zásoby.
- Britský hřbitov v Bayeux - největší hřbitov Commonwealthu z druhé světové války ve Francii, se 4 144 hroby. Naproti stojí památník s jmény asi 1 800 nezvěstných.
- Kanadský hřbitov v Bény-sur-Mer a německý hřbitov v La Cambe - i ten patří k místům, kde se dnes připomíná, kolik životů válka stála na všech stranách.
Praktické informace
- Americký hřbitov a Pointe du Hoc: vstup zdarma. Hřbitov je otevřený denně od 9:00 do 18:00 (duben až září), jinak do 17:00. Zavřeno 25. prosince a 1. ledna.
- Mémorial de Caen: muzeum míru a druhé světové války, vstupné 20,80 EUR (asi 510 Kč). Na podzim 2026 je zavřené v některé středy, termíny najdete na webu muzea.
- Utah Beach Museum: vstupné 10 EUR (asi 245 Kč), od 16. listopadu do 14. prosince je zavřené. Prohlídka zabere 1,5 až 2 hodiny.
- Doprava: pobřeží je rozlehlé a bez auta se po něm pohybuje špatně. Z Bayeux jezdí k americkému hřbitovu regionální autobus Nomad linky 120, aktuální jízdní řád je na webu nomad.normandie.fr. Zájezdy CK jezdí autokarem.
Jak místa navštívit
Na hřbitovech se chovejte tiše a v klidu. Nefoťte se u hrobů, nesedejte na náhrobky a děti předem připravte na to, kam jdou. Na mnoha hrobech najdete čerstvé květiny. Jezdí sem rodiny padlých z celého světa a pro ně jde o osobní návštěvu.
Pro pochopení souvislostí je dobré začít v muzeu, v Caen nebo v Bayeux, a teprve potom jet na pláže. Za jeden den stihnete Omaha, americký hřbitov a Pointe du Hoc. Na britské a kanadské úseky s Arromanches a Juno počítejte s dalším dnem.
Pokud přijedete kolem 6. června, počítejte s vzpomínkovými akcemi, uzavírkami silnic a plně obsazeným ubytováním. Pro klidnou návštěvu jsou vhodnější květen, září a říjen.
Na plážích sledujte příliv. Při odlivu se moře stáhne daleko a vrací se rychle, po písku proto nechoďte daleko od břehu.
Co dalšího v okolí
- Bayeux - první osvobozené město s historickým centrem, které válku přečkalo bez větších škod.
- Caen - město Viléma Dobyvatele s hradem a dvěma opatstvími, po roce 1944 z velké části postavené znovu.
- Sainte-Mère-Église - městečko, kde v noci na 6. června přistáli američtí výsadkáři.
Pláže vylodění nejsou turistická atrakce v obvyklém smyslu. Jsou to místa, kde se dá v klidu přemýšlet o ceně svobody, kterou zaplatily desítky tisíc lidí z mnoha zemí.
