Honfleur leží na jižním břehu ústí Seiny naproti Le Havru. Je to malé přístavní město, jehož centrum tvoří starý přístavní bazén obklopený vysokými úzkými domy. Malíři sem začali jezdit v 19. století a dnes je Honfleur jednou z nejčastějších zastávek okruhů po Normandii. Strávili jsme tu odpoledne a večer a zjišťovali, jestli si pověst zaslouží.
Starý přístav a jeho domy
Srdcem města je Vieux Bassin, přístavní bazén přestavěný v 17. století. Na západním nábřeží Sainte-Catherine stojí řada domů o čtyřech až sedmi podlažích, s břidlicovými a dřevěnými fasádami v různých odstínech šedé, okrové a hnědé. Za klidného počasí se v hladině odrážejí spolu s plachetnicemi. Je to přesně ten obraz, kvůli kterému sem lidé přijíždějí, a skutečně funguje.
U vjezdu do bazénu stojí Lieutenance, zbytek sídla královského místodržitele a jedné z bývalých městských bran. Z Honfleuru v roce 1608 vyplul Samuel de Champlain na výpravu, při které založil Québec. Na dlouhou námořní tradici města upozorňuje i řada pamětních desek.
Na procházku kolem bazénu stačí půl hodiny. Vyplatí se ale přejít i na protější nábřeží Saint-Étienne, odkud je na řadu domů nejlepší pohled. Fotografové sem chodí brzy ráno, kdy je hladina klidná a nábřeží ještě prázdné. Večer se fasády nasvítí a odrazy jsou ještě výraznější. Na lavičkách u vody pak posedává víc místních než turistů.
Kostel svaté Kateřiny
Pro nás největší překvapení. Kostel Sainte-Catherine je postavený celý ze dřeva a považuje se za největší dřevěný kostel ve Francii. Vznikl ve druhé polovině 15. století, po skončení stoleté války, kdy na kamennou stavbu nebyly peníze. Stavěli ho místní lodní tesaři a je to znát: dvě souběžné lodi mají klenbu připomínající převrácený trup lodi.
Zvonice stojí odděleně na druhé straně náměstí, aby kostel nezasáhl blesk a nezatěžovala ho váha zvonů. Vstup do kostela je zdarma. Zvonice patří k muzeu Eugèna Boudina a od 1. listopadu do 15. dubna je zavřená.
Malíři a muzea
Honfleur je spojený se začátky impresionismu. Rodák Eugène Boudin maloval nebe a pláže pod širým nebem a přivedl k tomu i mladého Clauda Moneta. Spolu s Johanem Bartholdem Jongkindem a dalšími se scházeli v nedalekém hostinci Saint-Siméon. Muzeum Eugèna Boudina, které malíř sám pomohl v roce 1868 založit, vlastní 92 jeho děl a obrazy dalších umělců spojených s Honfleurem.
V Honfleuru se narodil také skladatel Erik Satie. Jeho rodný dům Maisons Satie je netradiční hudební muzeum se zvukovou prohlídkou. Pokud Satieho hudbu znáte, užijete si ho. Pokud ne, dejte přednost Boudinovi.
Praktické informace
- Muzeum Eugèna Boudina: vstupné 9 EUR (asi 220 Kč), snížené 7 EUR. Zavřeno v úterý, 1. ledna, 1. května, 14. července a 25. prosince.
- Maisons Satie: vstupné 7 EUR (asi 170 Kč), v úterý zavřeno.
- Společné vstupenky: Pass Duo na dvě městská muzea 12 EUR, Multi-Pass na všechna 18 EUR s platností rok.
- Doprava: z Paříže autem asi 2 hodiny. Přes ústí Seiny vede z Le Havru most Pont de Normandie, který je placený.
- Kolik času: 3 až 4 hodiny na přístav, kostel a jedno muzeum. Pokud chcete zažít večer u bazénu, přespěte ve městě nebo v okolí.
Co se nám líbilo a co méně
Líbil se nám večer. Odpoledne se po nábřeží valí skupiny z autobusů a kolem bazénu je těsno. Po šesté hodině se přístav vyprázdní, rozsvítí se okna a z teras restaurací se dá v klidu dívat na lodě. Kostel svaté Kateřiny je zážitek i pro ty, kdo jinak kostely obcházejí. Uličky za kostelem s galeriemi a hrázděnými domy jsou klidnější než nábřeží.
Dobře jsme se najedli v uličkách kolem kostela svaté Kateřiny. Na menu se tu objevují ryby z ranního úlovku, mušle, normandské sýry a jablečný koláč s Calvadosem. Polední menu stálo v menších podnicích kolem 20 až 25 EUR. V sobotu dopoledne je na náměstí u kostela trh s místními produkty, kde se dají koupit sýry a cidre přímo od výrobců.
Méně nás nadchly restaurace přímo u bazénu. Platíte hlavně za výhled a menu je často turistické. Mušle s hranolky byly v pořádku, ale za stejné peníze jsme o ulici dál jedli lépe. Galerie s obrazy přístavu se po čase opakují a parkování v centru je v sezoně obtížné.
Pro koho se Honfleur hodí
- Hodí se pro páry, milovníky malířství a fotografy. Večerní procházka kolem bazénu patří k nejpříjemnějším zážitkům v Normandii.
- Hodí se méně pro ty, kdo hledají pláž nebo velké památky. Honfleur je malé město a za půl dne ho projdete.
- S dětmi zvažte kratší návštěvu. Muzea je spíš nebaví, přístav s loďkami a zmrzlina na nábřeží ano.
Co dalšího v okolí
- Côte de Grâce - kopec nad městem s kaplí Notre-Dame-de-Grâce a výhledem na ústí Seiny.
- Deauville a Trouville - letoviska s promenádou a písečnými plážemi, asi 15 km na západ.
- Pays d'Auge - kraj jablečných sadů, cidru a Calvadosu ve vnitrozemí.
Verdikt: Honfleur si pověst zaslouží, ale jen když ho nenavštívíte v nejhorším poledním náporu. Přijeďte odpoledne, zůstaňte do večera a ráno se projděte znovu, než dorazí první autobusy.
