Druhé největší řecké město na pobřeží Egejského moře. Bílá věž, byzantské kostely UNESCO, Aristotelovo náměstí a reputace nejlepšího gastra v Řecku. Z Prahy přímý let za zhruba 2 hodiny.
Soluň (řecky Thessaloniki) je druhé největší město Řecka a nejdůležitější centrum severní části země. Z Prahy se sem dostanete přímým letem za zhruba 2 hodiny. Zatímco Atény jsou přeplněné turisty a plné antických památek, Soluň si udržuje reálnější atmosféru živoucího řeckého velkoměsta - s rušným přístavem, kavárenskými tradicemi a pověstí nejlepší gastronomie v Řecku. Na seznam UNESCO jsou zapsána paleokřesťanská a byzantská díla - skupina kostelů a monumentů z prvních staletí křesťanství, unikátní koncentrace na tak malém prostoru. Bílá věž u nábřeží je symbolem města, Rotunda a oblouk Galeria připomínají římskou éru, Aristotelovo náměstí a nábřeží jsou srdcem moderního společenského života. Soluň je méně návštěvnická než Atény, vstupné je nižší, místní méně přehlcení turisty a gastronomie výjimečná - kombinace, která dělá z Soluně jeden z nejatraktivnějších víkendových výletů na Balkán.
Našli jsme 0 zájezdů, hotely a zajímavé zážitky.
Žádné zájezdy nenalezeny
Zkuste změnit filtry nebo vybrat jinou destinaci.
Válcová věž z 15. století na solunském nábřeží je nejznámějším symbolem města. Původně součást osmanského opevnění, dnes muzeum s expozicí dějin Soluně od byzantské éry po moderní dobu. Výstup na horní plošinu s výhledem na přístav a záliv Thermajský. Vstupné symbolické. Večer osvětlena a obklopena promenádou plnou procházejících Solňanů.
Rotunda sv. Jiří je jednou z nejstarších křesťanských staveb na světě - postavena kolem roku 300 n. l. jako mausoleum císaře Galeria, přeměněna na kostel a posléze na mešitu. Zachovala si původní cihlový kupol a byzantské mozaiky. Pár set metrů táhne oblouk (vítězná brána) a přilehlý palác Galeriův. Celý komplex je součástí UNESCO zápisu paleokřesťanských a byzantských památek Soluně.
Soluň má na svém území skupinu 15 kostelů a paleokřesťanských staveb zapsaných na seznam UNESCO. Nejdůležitější je bazilika sv. Demetria (Agios Dimitrios) z 5. století, největší kostel v Řecku a pohřební místo patrona města. Dále Acheiropoietos (5. stol.), Hagia Sophia (8. stol., menší než konstantinopolský vzor, ale starší) a Osios David s výjimečnou byzantskou mozaikou. Doporučena mapa s trasou, kostely jsou rozsety po celém historickém centru.
Aristotelovo náměstí (Plateia Aristotelous) je hlavním shromaždištěm moderní Soluně - obklopeno secesními a novobyzantskými budovami navrženými Ernestem Hébrardeem po velkém požáru v roce 1917. Osa vede od nábřeží na sever k byzantskému hradu Heptapyrgion. Večerní promenáda (volta) podél nábřeží je solunská tradice - kavárny, zmrzlina, výhled na záliv a silueta Bílé věže.
Byzantské horní město (Ano Poli) nad moderní Soluní je nejlépe zachovanou čtvrtí s dřevěnými balkónovými domy, úzkými dlážděnými ulicemi a výhledem na celý záliv Thermajský. Na vrcholu stojí hrad Heptapyrgion (Yedi Kule), využívaný po staletí jako pevnost i vězení. Čtvrť si drží autentický charakter, bez turistického přizpůsobení. Výstup pěšky doporučen ráno nebo k večeru kvůli teplu.
Jedno z nejlepších byzantských muzeí na světě, s rozsáhlými sbírkami mozaik, fresek, šperků a liturgických předmětů z byzantského období. Moderní a přehledně členěná expozice na dvou patrech, texty v řečtině a angličtině. Vstupné dostupné. Vhodná zastávka pro pochopení kontextu byzantských kostelů v historickém centru.
Centrum každodenního solunského života. Kapani Market je krytá i venkovní tržnice s čerstvými rybami, olivami, sýry a kořením. Sousední Art Deco tržní hala Modiano (1922) je restaurována jako gastronomické centrum s restauracemi a tavernami. Ráno je tu práce a nakupování, v poledne a večer místo ke snídani (πρωινό) nebo meze. Soluňané sem chodí denně.
Mustafa Kemal Atatürk, zakladatel moderního Turecka, se narodil v roce 1881 v Soluni, tehdy osmanském městě. Jeho rodný dům v tureckém konzulátu je volně přístupný jako muzeum (vstup zdarma). Malý, ale historicky zajímavý pohled na osmanskou éru města a na osobnost, která změnila celý region. Soluň má díky osmanské éře vícevrstvou identitu, kterou muzeum ilustruje.
V Soluni se gyros dělá s plochými nakrájenými hranolkami uvnitř pitty (ne krouhané), výraznější tzatziki a víc rajčat. Je to místní variace a Solňané jsou přesvědčeni, že ta jejich je nejlepší. Stánek nebo fastfood restaurace, cena kolem 3 až 5 eur.
Pečivo z fyllo těsta plněné teplým krémem (semolina custard), posypané cukrem a skořicí. Ráno u pekáren, cena 2 až 3 eura za porci. Soluň je považována za bougatsa hlavní město Řecka. Verze se sýrem (slanokyselá) je alternativa pro ty, co preferují slané.
Ouzerije (ouzo bary) a tavernity servírují meze - malé talíříčky s chobotnicí, kalamáry, saganaki (smažený sýr), htipiti (červená paprika s fetou) a dalšími pokrmy. Meze se neobjednávají jako předkrm, je to celé jídlo. Ouzo zředěné vodou nebo tsipouro jsou k tomu. Ceny za talíř 5 až 10 eur.
Simitis je solunské sezamové pečivo ve tvaru prstenu - větší, měkčí a s bohatší semínkovou vrstvou než athénské koulouria. Prodáváno u ranních stánků, cena kolem 0,5 euro. Ideální snídaně na cestě.
Makdonská specialita - placatý chléb ze šlechtěného těsta potřený masem (tradičně skopovým) a vejcem. Pochází ze Skopje, ale je rozšířená po celé makedonské oblasti. V Soluni ji najdete v pekárnách a tavernách jako vydatnou slanoučkou pochutinu.
Makedonský vinařský region (zejména Naoussa a Amyndeon) produkuje kvalitní červená vína z odrůdy Xinomavro - srovnatelná s Nebbiolo (Barolo). Tsipouro je destilát z hroznových výlisků, řecká odpověď na grappa, v Soluni se pije při meze. V místní taverně sklenička kolem 3 až 5 eur.
Přímý let z Prahy do Soluně (letiště Macedonia, SKG) trvá zhruba 2 hodiny. Linky provozuje několik dopravců včetně Smartwings a sezónních chartových linek. Cena závisí silně na předstihu rezervace a sezóně - léto je dražší. Z letiště do centra autobus (bus 78A) za zhruba 30 minut nebo taxi kolem 20 eur.
Přímé autobusové spojení z ČR do Soluně neexistuje. Přes Bělehrad nebo Skopje a tamní přestupy trvá cesta 15 až 17 hodin, pro víkend zcela neefektivní. Pro delší dovolenou eventuálně relevantní.
Z Prahy přes Vídeň, Maribor a Skopje přibližně 1 600 km, realisticky 14 až 16 hodin jízdy. Dálniční poplatky v Rakousku, Slovinsku, Srbsku a Makedonii jsou nutné. Pro víkend absolutně neefektivní, pro delší pobyt s autem na místě eventualita.
Vlakové spojení existuje přes Bělehrad nebo Skopje, ale cesta trvá 24 a více hodin se složitými přestupy. Není pro víkend vhodné. Pro InterRail cestovatele na delší cestě po jihovýchodní Evropě je to varianta.
Nejpříjemnější sezóna. Teplé dny bez letního horka, kvetoucí parky, byzantské kostely bez davů, tržnice v plném proudu. Turistů méně než v létě, ceny přijatelné. Doporučeno pro památ ky a gastronomii.
Horké a slunečné. Ranní program pro náročné výlety, odpoledne odpočinek nebo pláže na Chalkidiki (1 hodina od Soluně). Večerní promenáda a noční život jsou naopak příjemné. Turistů přibývá, ceny letadel vyšší.
Výborná sezóna. Tepleji než jaro, méně turistů, nová sklizeň vína a olivového oleje na tržnicích. Září a říjen ideální na poznávací výlety. Vinné festivaly v okolní Makedonii.
Mírná, ale zatažená a s deštěm. Byzantská muzea a kostely jsou bez davů a plně přístupná. Gastronomie neztrácí, kavárny a tavernity plné místních. Výrazně levnější ubytování.
Muzeum byzantské kultury má pro děti hravé prvky a workshop. Výlet na Chalkidiki s písčitými plážemi je pro rodiny ideální. Promenáda u Bílé věže s výhledem na přístav baví i menší děti. Lodní výlet po zálivu Thermajském je možný z přístavu.
Večerní procházka promenádou od Bílé věže k přístavisku a pak večeře v Ladadice nebo Modiano. Výstup do Horního města Ano Poli ráno s výhledem na záliv a město. Víno z Naoussa k meze v autentické ouzeriji.
Nábřežní bary a kavárny se táhnou kilometry. Čtvrť Valaoritou je oblíbená pro noční život. Meze a tsipouro v ouzeriji jako úvod do večera. Ranní obůgatsa u pekárny jako léčba od předchozí noci.
Soluň je velmi bezpečná a přátelská pro sólo cestování. Free walking tours z Aristotelova náměstí. Byzantské kostely se dají projít s mapou samostatně bez průvodce. Kavárny jsou příjemné pro práci nebo čtení - wifi standardem.
Soluň je levnější než Atény a výrazně levnější než západní Evropa. Ubytování 3* v centru 60 až 120 eur za noc. Hlavní jídlo v restauraci 10 až 20 eur, meze v taverni 5 až 10 eur na talíříček, pivo 4 až 6 eur, káva (frappé nebo espresso) 2 až 4 eura. Vstupy do muzeí a kostelů 2 až 10 eur, Muzeum byzantské kultury zhruba 8 eur. Platí se eurem, karty fungují v restauracích a hotelech, hotovost se hodí u stánků a na tržnici.
Středomořské klima s horkými léty a mírnou zimou. Léto (červen až srpen) 30 až 37 °C, suché a slunečné - horko ve středu dne. Jaro a podzim 15 až 25 °C, ideální na procházky. Zima (prosinec až únor) 5 až 12 °C, mírná, občasný déšť. Nejpříjemnější sezóna je duben až červen a září až říjen. V červenci a srpnu počítejte s vlnami vedra přes den.
Soluň má reputaci gastronomické metropole Řecka, a není to jen prázdná pověst. Tavernity, ouzerije, souvlaki stánky a kavárny jsou hustě rozmístěné a kvalita je vysoká. Čerstvé ryby z Egejského moře, místní sýry, zelenina a olivový olej jsou základ. Vegetariáni si poradí - meze jsou z velké části zeleninové a sýrové, ale typicky masová taverna mívá omezenou vegetariánskou nabídku.
Soluň byla ve středověku druhým nejdůležitějším městem Byzantské říše, hned za Konstantinopolí. Říkalo se jí „společnice trůnu".
Skupina paleokřesťanských a byzantských památek Soluně je zapsána na seznamu UNESCO od roku 1988 - zahrnuje 15 staveb.
Mustafa Kemal Atatürk, zakladatel moderního Turecka, se narodil v Soluni v roce 1881, kdy bylo město součástí Osmanské říše.
Před druhou světovou válkou měla Soluň jednu z největších sefardských židovských komunit v Evropě, čítající kolem 50 000 až 60 000 lidí. Přes 95 procent jich bylo deportováno a zavražděno v koncentračních táborech.
Bazilika sv. Demetria je největší kostel v Řecku a pochází z 5. století, i když byla několikrát poničena a obnovena.
Velký požár v roce 1917 zničil velkou část centra Soluně, po němž bylo centrum přestavěno podle plánu francouzského architekta Ernesta Hébrarda.
Soluňské letiště nese název „Macedonia" - nikoliv náhoda, Makedonská otázka je v řeckém povědomí stále přítomná.
Solunský gyros je podle místních odlišný od athénského - plochými hranolkami uvnitř pitty místo krouhených je jedním z poznávacích znaků.
